Praktické zkušenosti s ozeleněním vinic

Limitujícím faktorem je sucho. Vláhové poměry na stanovišti ovlivňují vzcházení osiva a růst ozeleňovacích rostlin. V ročnících s dostatkem zimní vláhy a vlhčím jarem nebývá se vzcházením osiva druhově bohatých směsí problém. Obrázek 1 ukazuje optimálně zapojenou druhově bohatou směs ve vinici. V takovém složení potom mohou všechny druhy rostlin plnit svoje funkce. 

Pro ozelenění vinic se využívají především rostliny z čeledi lipnicovité, bobovité, brukvovité.

Ozelenění s travními druhy z čeledi lipnicovité (Poaceae) vede k nižšímu obsahu dusíku v půdě, protože tento typ rostlin naopak dusík spotřebovává. Rostliny z  čeledi lipnicovité prokořeňují velmi intenzivně horních 10–20 cm půdního horizontu. Vytváří velmi hustý kořenový systém, který odebírá výrazný podíl srážkové vody. Lipnicovité představují pro révu vinnou výraznou konkurenci ve vztahu k vodě a dusíku. Ke stabilizaci půdy v pojezdových kolejích jsou však vhodné druhy trav z čeledi lipnicovité. Velmi hustý kořenový systém, který snižuje utužení půdy. Obecně jsou z pohledu tlumení utužení vhodné druhy nízko rostoucí s hustým kořenovým systémem, jako jsou lipnice luční a jílek vytrvalý. Jelikož druhy trav představují výraznou konkurenci pro révu vinnou ve vztahu k vodě a dusíku, je možné využívat „sendvičový“ systém výsevu ozelenění, které doporučuje institut Delinat. „Sendvičový“ systém představuje cílený výsev travních druhů pouze do pojezdových kolejí. Využije se tím pozitivních vlastností těchto druhů a eliminují se negativa. Právě z důvodu vysoké konkurence ve vztahu k vodě a dusíku, klesá podíl trav v ozeleňovacích směsích.

Významné zastoupení naopak získávají druhy z čeledi bobovité (Fabaceae). Bobovité rostliny jsou vhodné z pohledu hlubšího prokořenění půdy a zlepšení struktury půdy. Ozelenění s bobovitými rostlinami má pozitivní vliv na zvýšení a udržování obsahu humusu v půdě. Bobovité rostliny mají schopnost poutat vzdušný dusík a ukládat ho v rostlinách. Jestliže se využívají rostliny z čeledi bobovité, je potřebné zcela vyloučit hnojení minerálním dusíkem. Minerální dusík by potlačil nebo zcela znemožnil činnost hlízkových baktérií. 

Zejména v jednoletých a melioračních směsích se uplatňují druhy z  čeledi brukvovité (Brassicaceae). Tyto druhy se vyznačují hlubokým a bohatým prokořeněním půdního profilu, rychlým růstem a vysokou tvorbou zelené hmoty. Jsou proto velmi vhodné zejména pro ozelenění přes zimu.

Při tvorbě druhově bohaté ozeleňovací směsi by se mělo minimalizovat zastoupení druhů, které představují výraznou konkurenci pro ostatní druhy ve směsi. Tato konkurence se extrémně projevuje v suchých ročnících. Extrémní dominanci jednoho druhu prokázala hořčice v roce 2015. Po výsevu směsi začala velmi dobře vzcházet hořčice. I přes suché podmínky byl její růst velmi rychlý a tvořila velké množství zelené hmoty (obrázek 2). Obrázek 3 názorně ukazuje, že ve směsi vzchází také ostatní druhy,
zejména svazenka. Vzhledem k velmi suchému jarnímu počasí odebírala hořčice větší podíl vody a ostatní rostliny ve směsi trpěly výrazněji suchem, růst byl omezený, až postupně třeba úplně usychaly. Další praktický problém nastal v okamžiku, kdy porost hořčice dosahoval téměř do zóny hroznů. Ozelenění bylo třeba nějakým způsobem ošetřit, aby nezhoršovalo mikroklima v zóně hroznů. Většina vinohradníků má k dispozici mulčovač a zatím ve většině využívá mulčování. Mulčování je drastický zásah ve vztahu k růstu mladých rostlin. Pojezd mulčovače v meziřadí vinice výrazně utlumí nebo zcela zničí další druhy, které postupně vzchází ve  směsi. Výsledkem je potom monokultura hořčice, která po srážkách v srpnu 2015 začala znovu obrůstat a klíčilo případně vysemeněné osivo (obrázek 4). 

Směsi pro trvalé ozelenění by měly být harmonicky koncipované, aby ve směsích neexistovala výrazná konkurence. Ve směsích pro trvalé ozelenění vinic je proto méně vhodné využívat druhy s rychlým růstem a vysokou počáteční tvorbou biomasy. Typickým příkladem je hořčice bílá. Hořčice bílá dobře vzchází i v suchých podmínkách a  velmi rychle narůstá. Rostliny tím výrazně pokryjí půdu a zároveň spotřebovávají vyšší množství vody. Dokáže proto potlačit ostatních druhy ve směsi, které mají v suchých podmínkách pomalejší vzcházení. 

V čeledi brukovité je možné najít také další druhy s dobrým vzcházením a rychlou tvorbou
biomasy. Podobně vitální druh představuje ředkev olejná ve směsi Wachauer Weingartenbegrünnung (obrázek 5). Tuto směs je proto vhodné doporučit především pro ozelenění přes zimu, podobně jako další druhy z čeledi brukvovité.

Při zastoupení vikve v ozeleňovací směsi, která je také velmi rychle rostoucím druhem je však vidět, že její dominance již není tak výrazná (obrázek 6). Opět je ale důležité, aby vikev nebyla ve směsi většinově zastoupená. 

Z  pohledu vinohradníka je důležité, aby po výsevu směsi poměrně rychle začaly vzcházet rostliny, došlo k pokryvu půdy a minimalizovala se tím možnost eroze. Nesmí však docházet již k výše zmíněné konkurenci. 

[Show slideshow]

V  ozeleňovacích směsích by měly být zastoupené druhy, které velmi rychle vzchází a rychle dokáží vytvořit pokryv půdy. Dochází tím k omezení eroze. Vhodné je také, aby tyto rostliny vytvořily pokryv půdy a tím omezily neproduktivní vypařování vody z půdy. Nesmí však hustě pokrýt povrch půdy, protože by tím omezily vývoj ostatních rostlin ve směsi. K tomuto účelu jsou velmi vhodné následující druhy: lnička setá (4 kg/ha) nebo len olejný (20 kg/ha). Lnička setá dokáže velmi rychle vytvořit pokryv půdy a omezit erozi (obrázek 7). Půda však není pokrytá souvisle, takže nedochází k omezení vzcházení a růstu ostatních druhů. Při využití moderních secích strojů je rovněž možné využívat oddělený výsev druhů ve směsi. Druhy, které mají sloužit pro rychlý pokryv půdy a omezení neproduktivního vypařování, se mohou vysévat o 7 až 14 dnů před výsevem ostatních druhů ve směsi. Tyto rostliny omezí erozi a tím, že pokryjí půdu a zlepší dostupnost vody pro klíčení ostatních druhů.

Cílem je koncipovat ozeleňovací směs na konkrétní podmínky stanoviště a  nikoliv vytvořit jednu univerzální směs a tu plošně využívat ve všech vinicích. V rámci druhového spektra je potom třeba zohlednit vhodnost druhů pro suché podmínky a na základě těchto informací vybírat druhy do jednotlivých směsí. Tabulka 1 ukazuje vhodnost jednotlivých druhů rostlin do určitých půdních podmínek. 

Obrázek 8 ukazuje ozeleňovací směs, ve které i po výsevu na jaře 2015, a suchém vegetačním vzešlo a rostlo velmi příznivé druhové zastoupení. Cesta koncepce směsí do určitých půdních podmínek, je nejlepší cestou k ekologickému vinohradnictví a využívání druhově bohatých směsí. 

Zveřejněné poznatky vychází z řešení projektu TAČR – TA 04020464 – Různé způsoby ozeleňování a ošetřování vinohradů a jejich vliv na omezení eroze a kvalitu produkce.

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Foto autor

Tags: 01/2016