Bio verzus biodynamic
Vína s označením bio a biodynamic sa na trhu zjavili len nedávno, ich renomé však celosvetovo narastá a je o nich počuť stále viac. Aký
je medzi nimi rozdiel, akým spôsobom je realizovaná ich výroba a zabezpečená ich kontrola, to je však téma, ktorá vyvoláva otázky.
Oba výrazy – bio aj biodynamic – označujú alternatívny postoj ku konvenčnej produkcii hrozna a vína. Základnou fi lozofi ou oboch je
výroba produktu (hrozna, či vína), ktoré nebude zbytočne zaťažené cudzorodými látkami a ktoré bude vyrábané v súlade s prírodou.
Z legislatívnej stránky sa tieto prístupy však významne líšia.
Praktické poznatky k ozelenění nových výsadeb
Ozelenění nových výsadek je z pohledu možných konkurenčních vztahů mezi révou vinnou a ozeleněním vždy problematickou záležitostí. Na druhé straně je třeba brát v úvahu skutečnost, že réva vinná se nejčastěji pěstuje na svazích, kde při udržování černého úhoru hrozí nebezpečí eroze.
Asimilovatelný dusík — další významný parametr kvality
Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Vinaři si ětšinou nepřipouští velký význam asimilovatelného dusíku v moštu, jako parametru kvality. Výživa pro kvasinky se ětšinou dodává v paušálním množství, bez toho, že by existovala znalost, jaké množství asimilovatelného dusíku přišlo s hrozny z vinice. Problémy s asimilovatelným dusíkem se ětšinou podaří diagnostikovat až při senzorickém hodnocení vína. K problémům dochází zejména u bílých vín, která jsou často aromaticky nevýrazná, fádní, s příznaky „sirkových“ tónů ve víně, nebo také s vysokým obsahem zbytkového cukru i při relativně nižší cukernatosti. Problém potom ětšinou není v technologii ve sklepě, ale v agrotechnice ve vinici.
Kvalita hrozn? pro v?robu b?l?ch v?n a vysok? obsah alkoholu
Doc. Ing. Pavel Pavlou?ek, Ph.D., Mendelova univerzita v Brn?, Zahradnick? fakulta
Such? nebo sladk?? Takovou ot?zku si klade mnoho v?robc? v?na a spot?ebitel?, kdy? uva?uje nad term?nem sklizn?, technologi? a kvalitou b?l?ch v?n. Po?as? posledn?ch n?kolika ro?n?k? v?razn? p?eje kvalit? ?erven?ch v?n. U b?l?ch v?n je tomu v?ak pr?v? naopak. Vysok? cukernatost nemus? b?t znakem kvality u hrozn? b?l?ch odr?d, ale m??e b?t ?asto v?razn?m probl?mem. V ro?n?c?ch 2009, 2011 a 2012, m?ly hrozny velmi vysokou cukernatost, ale nebyly zcela zral? po str?nce aromatick?ch l?tek. Velmi slune?n?, tepl? po?as? a ?ast? periody sucha, jsou p??zniv? pro plynul? n?r?st cukernatosti. Obsah a kvalita aromatick?ch l?tek v bobul?ch se v?ak nevyv?j? p??mo ?m?rn? cukernatosti. Hrozny byly aromaticky bu? p?ezr?l? nebo nedozr?l?, s v?razn?mi ?chlorofylov?mi? t?ny.
Kyseliny v hroznech ? jejich tvorba, mo?nosti ovlivn?n? a anal?za
Doc. Ing. Pavel Pavlou?ek, Ph.D., ?stav vinohradnictv? a vina?stv?, Zahradnick? fakulta, Mendelova univerzita v Brn?
D?raz na kvalitu hrozn? mezi vinohradn?ky a vina?i st?le stoup?. Je velmi pot??uj?c?, ?e u? to nen? jenom o m??en? cukernatosti, ale tak? st?le se zvy?uj?c? d?raz na dal?? kvalitativn? parametry. Kl??ov? v?znam, zejm?na pro kvalitu b?l?ch v?n, p?edstavuj? organick? kyseliny. Hrozny pro v?robu b?l?ch v?n by bylo vhodn?j?? skl?zet pr?v? na z?klad? obsahu titrovateln?ch kyselin, obsahu kyseliny jable?n? a hodnoty pH. Modern? vinohradnictv? a vina?stv? je postaven? na znalosti tvorby jednotliv?ch kvalitativn?ch parametr? v hroznech, mo?nostech jejich ovlivn?n? agrotechnikou b?hem vegetace a spr?vnou interpretac? v?sledk? z?skan?ch p?i jejich anal?ze. (more…)
Cukernatost hrozn? a listov? plocha ke??
Doc. Ing. Pavel Pavlou?ek, Ph.D., ?stav vinohradnictv? a vina?stv?, Zahradnick? fakulta, Mendelova univerzita v Brn?
Cukernatost je jedn?m z hlavn?ch parametr? kvality hrozn?. Pro b?l? a modr? odr?dy r?vy vinn? lze ch?pat v?znam cukernatosti, jako znaku kvality, rozd?ln?. U modr?ch mo?tov?ch odr?d je ??douc? vy??? cukernatost, optim?ln? v kvalit? pozdn?ho sb?ru nebo v?b?ru z hrozn?. Vy??? cukernatost je z?rukou vy???ho obsahu alkoholu, kter? je pro ?erven? v?na ??douc?. Hrozny s vy??? cukernatost? jsou potom vhodn? pro v?robu kvalitn?ch ?erven?ch v?n s potenci?lem del?? macerace hrozn? a dlouhodob? zr?n? v d?ev?n?ch sudech. (more…)
V??iva vinohradov
Vizu?lne pos?denie nedostatkov a nadbytkov ?iv?n
?as? II.
Ing. Ga?par Vanek, CSc.
V tejto ?asti s?rie poznatkov o v??ive vini?a sa s?stred?me na charakteristiku najd?le?itej??ch makro- a mikro?iv?n, na ich p?sobenie v rastline, tie? na to, ak?mi pr?znakmi reaguje vini? na ich siln? nedostatok, ?i nadbytok. Rastliny buduj? svoj zlo?it? organizmus z rozli?n?ch prvkov. Zo vzduchu dok??u prija? iba uhl?k vo forme oxidu uhli?it?ho (CO2). Ostatn? prvky prij?maj? kore?mi z p?dy (niektor? prvky prij?maj? aj cez list ? v?znam pr?jmu ?iv?n cez list je v?ak men??). (more…)
V??iva vinohradov
?as? I
Ing. Ga?par Vanek, CSc.
Problematiku hnojenia vinohradu mnoh? pova?uj? za ve?mi jednoduch?. Ve? sa jej venuj? u?ebnice, odborn? ?l?nky, po??vame o nej v predn??kach ? ?e vini? z p?dy odoberie ur?it?, mnoh?mi autormi prepo??tan? a ud?van? mno?stvo ?iv?n, a pr?ve tento objem od?erpan?ch ?iv?n m?me hnojen?m do p?dy aj vr?ti?. Mnoh? odborn?ci uv?dzaj? hrani?n? hodnoty z anal?z a pod. Problematika v??ivy a hnojenia vinohradov je v?ak omnoho zlo?itej?ia. Nem??eme jednoducho hovori? len o potrebe dod?vania ?iv?n, ktor? sa e?te aj v s??asnosti ?asto vykon?va pau??lnym hnojen?m. Na?e sna?enie mus? smerova? k harmoniz?cii v??ivy, k n?prave disharmonick?ho stavu, ktor? sme zdedili z minul?ho polstoro?ia.
Príprava pôdy pred zakladaním vinohradu
Ing. Gašpar Vanek, CSc.
Osobné skúsenosti a poznatky z výživy viniča priblížim čitateľom v niekoľkých pokračovaniach tak, ako o to požiadala redakcia časopisu Vinič a víno. Naše súčasné vinohradníctvo je (konečne) dobre nasmerované na dosiahnutie dvoch cieľov:
– dopestovať hrozno, ktorého spracovanie znamená zvýraznenie osobitosti a charakteru vín v jednotlivých oblastiach, tratiach, honoch — terroir,
– dosiahnuť, aby sa biologizáciou vinohradov cez systémy integrovanej produkcie dopestovalo hrozno, ktoré by nebolo zaťažené cudzorodými látkami tak, ako pri konvenčných systémoch pestovania v druhej polovici minulého storočia. V neposlednom rade je potrebné prihliadať na to, aby celý ekosystém vinohradu znamenal oživenie a obohatenie biologickej rôznorodosti danej oblasti a dokonca sa v čo najširšom meradle priblížiť k európskym trendom na dosiahnutie produkcie v systéme EKO-vinohradníctva, teda ide viac-menej o návrat k dedičstvu predkov.
