Rok 2016 opět po delší době přinesl silné napadení plísní révy (Plasmopara viticola) ve vinicích. Zdá se, jakoby po několika letech se silným výskytem padlí révy, na peronosporu vinohradníci zapomněli. Důsledkem bylo výrazné napadení nejenom listové plochy keřů, ale také květenství a hroznů.

Plasmopara viticola přezimuje v opadlém listí na povrchu půdy nebo v půdě. Může přežívat i několik let. V jarním období je klíčení oospor závislé na vlhkosti a teplotě. V tomto okamžiku mohlo dojít k rychlejšímu vývoji oospor, než bylo možné předpovídat na základě úhrnů srážek.

Po ukončení dormance je klíčení ovlivněné teplotou, dešťovými srážkami a vlhkostí vzduchu. Déšť proto sehrává významnou úlohu při vzniku primární infekce plísně révy, protože: a) poskytuje ovlhčení potřebné pro klíčení oospor, b) zabezpečuje ovlhčení povrchu půdy pro podporu uvolňování zoospor ze sporangia a jejich přežívání, c) zajišťuje ovlhčení povrchu rostlin, aby mohlo dojít k infekci, d) díky rozstřikování dešťových kapek umožňuje přesun zoospor z povrchu půdy na povrch rostliny (ROSSI a CAFFI, 2012).

Významnou úlohu může sehrávat také ovlhčení prostřednictvím rosy. V jarním období totiž byly chladné noci a velmi často rosa. Rosa rovněž způsobuje ovlhčení půdy a tím pádem může ovlivňovat vývoj oospor. 

Klíčící oospory vytváří zoosporangia a uvolňují je do vody. K rozšíření zoospor na zelená pletiva rostlin dochází prostřednictvím intenzivních srážek, kdy se dostávají s rozstřikovanou vodou nejčastěji na listy nebo na letorosty a listy na neočištěných kmíncích. Na ovlhčených listových čepelí se zoospory dostávají prostřednictvím průduchů na spodní straně listové čepele, do listových pletiv.

Primární infekce je zcela zásadní pro další rozvoj patogenu. Primární infekce způsobuje pouze nižší napadení révy vinné, přičemž se vytvářejí průměrně 1–2 olejové skvrny na 50 m délky listové stěny (obrázek 1 a 2). Aby bylo možné tuto infekci zaznamenat, je potřebné v kritickém období pravidelně chodit do vinice, sledovat vývoj klimatických parametrů a porovnávat s metodami prognózy a signalizace. Syntéza všech těchto poznatků by měla umožnit účinně zasáhnout. Účinná ochrana proti primární infekci omezuje rozvoj sekundárních infekcí. Ochrana proti primární infekci je proto zcela zásadní. Jestliže se opomene ochrana proti těmto primárním příznakům, dochází následně k velmi intenzivnímu rozvoji patogenu. 

V České republice je většina vinic ošetřovaná v systému nadstavbového managementu integrované produkce. Tento systém představuje průnik mezi integrovanou a ekologickou produkcí. K ochraně proti houbovým chorobám je povolené využívat fungicidy a přípravky povolené v ekologickém zemědělství.

Právě v okamžik primární infekce se mohl objevit následující agrotechnický problém. Proti primární infekci je třeba zasáhnout co nejúčinněji. Nejvhodnější jsou proto systémové fungicidy s preventivním i kurativním působením. Odpůrce tohoto typu fungicidů může namítat, že tento způsob ochrany je „neekologický“. Ve správný okamžik aplikovaný systémový fungicid může ušetřit několik dalších ošetření.

Primární infekci bohužel mnoho vinohradníků podcenilo a nepřikládalo váhu několika ojedinělým skvrnám na listech. V takových případech se však infekce „rozjela naplno“ (obrázek 3 a 4). Byl vytvořený optimální prostor pro rozvoj sekundární infekce na listech a také hroznech.

CAFFI a  kol. (2012) formulovali následující podmínky pro rozvoj sekundárních infekcí: a) nejméně 3 hodiny vlhka v noci jsou využitelným ukazatelem pro sporulaci houby, b) jakmile začne sporulace, jsou sporangia produkována ve vysoké míře během prvních čtyř dnů a potom se sporulace zastavuje, c) celková produkce sporangií se zvyšuje s vlhkostí během období sporulace, d) sporangia se uvolňují v širokém rozmezí podmínek počasí a také v suchých obdobích.

Proti „rozjeté“ sekundární infekci je již ochrana velmi náročná a dochází také k napadení hroznů. V mnoha vinicích potom bylo napadení hroznů zcela extrémní.

Plasmopara viticola může infikovat rostlinná pletiva přes průduchy, které se však na bobulích révy vinné postupně přeměňují v lenticely (obrázek 5). Jakmile dojde k této přeměně, stává se hrozen odolný k napadení plísní révy. Na základě vývoje průduchů se může měnit citlivost bobulí na napadení plísní révy během 1–6 týdnů po odkvětu. Po ukončení kvetení jsou však bobule nejcitlivější na napadení a podporují vysokou úroveň sporulace. Vysoká produkce sporangií může trvat i několik týdnů. Jakmile se však průduchy přemění na lenticely, nemůže patogen na bobulích dále sporulovat.

V pozdějších stádií vegetace však může docházet k infekci přes stopku bobule, která je stále citlivá (obrázek 6 a 7).

[Show thumbnails]

Pokusně jsme zkoušeli také novou metodu prognózy houbových chorob, když jsme pomocí „pohledu dovnitř listu“, mohli pozorovat, zda dochází v listech k fyziologickým změnám. Fyziologické změny potom mohou naznačovat například infekci houbovými chorobami. Na základě tohoto pozorování došlo k efektivní aplikaci ochrany proti primární infekci a ve vinici byly následně pouze minimální problémy s plísní révy.

Hlavní zásady účinné ochrany proti plísni révy je proto možné shrnout do několika zásadních bodů:

  • Pravidelně monitorovat příznaky choroby přímo ve vinici.
  • Rychle a účinně zasáhnout proti primární infekci.
  • Věnovat velkou pozornost zeleným pracím, které zhoršují podmínky pro rozvoj patogenů. Eliminují ovlhčení listů a snižují vzdušnou vlhkost.

prof. ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Foto autor

Tags:

No Comments
ochrana viniča