Účinná ochrana proti houbovým chorobám

Plíseň révy (je v opadlém listí na povrchu půdy neboPlasmopara viticola) přezimuv  půdě. Klíčení spor v  jarním období je závislé na  ovlhčení půdy teplotě. Ovlhčení nepředstavují pouze srážky, ale také rosa. Častý výskyt rosy v jarním období proto může poskytovat dostatečné ovlhčení pro klíčení spor. Plíseň révy je houbová choroba spojená dále s deštivým a teplým počasím a  vysokou relativní vlhkostí vzduchu. Základem úspěšné ochrany je zachycení primární infekce. K tomuto je potřebné využívat prognostické metody a  také pravidelně chodit do  vinice a  pozorovat výskyt příznaků. Primární infekce způsobuje pouze nižší napadení révy vinné, přičemž se vytvářejí průměrně 1–2 olejové skvrny na 50 m délky listové stěny (obrázek 1).Jestliže nedojde k účinné ochraně, dochází k nepohlavnímu rozvoji houby a silnému rozvoji choroby. Velké riziko způsobují sekundární infekce zejména před kvetením, kdy mohou být napadené také květenství a  následně hrozny (obrázek 2). Může docházet k  výraznějším výnosovým ztrátám, jak ukázal rok 2010 a také rok 2016, v  některých lokalitách na  Moravě. Během celé vegetace je proto třeba sledovat podmínky pro rozvoj primárních infekcí, protože ochrana proti primární infekci je nejúčinnější. 

V  souvislosti s  delšími periodami teplého a  suchého počasí je stále nebezpečnější napadení padlím révy (Erysiphe necator). V  našich podmínkách houba přezimuje v zimních očkách. „Oidiové obrazce“ na jednoletém dřevě, nejsou zdrojem přezimujícího stádia (obrázek 3). Mohou být však indikátorem silného napadení padlím révy v minulém vegetačním období. Pokud došlo k  napadení dříve, než začínají dřevnatět šupiny oček, mohla houba osídlit i ve větší míře zimní očka a vytvořit tak významný zdroj přezimujícího stádia. Existuje proto souvislost mezi napadením v předcházejícím roce a možným infekčním tlakem v  roce následujícím. Velmi důležitá je také včasná identifikace padlí ve  vinici. Pomůckou může být pohled na  list z  profilu, kdy jsou dobře vidět skvrny i rozvoj mycelia (obrázek 4). Infikované listy jsou zdrojem inokula pro infekci plodů. Výskyt padlí révy na listech během kvetení je jednoznačně spojený s výskytem na hroznech (CALLONNEC a kol., 2006). Velkou pozornost je třeba věnovat ochraně zejména v období kdy je révy vinná nejcitlivější. KAST a BLEYER (2011) v této souvislosti uvádí, že květenství jsou citlivá k infekci padlí révy asi týden před kvetením (BBCH55) a  bobule jsou citlivé přibližně do  velikosti 2 mm (BBCH 73). Následně se zvyšuje úroveň ontogenické rezistence. Z  uvedených skutečností jasně vychází skutečnost, že s postupujícím vývojem bobulí klesá jejich citlivost k  významným infekcím padlí révy. Jestliže však byly již bobule napadené, může docházet k rozvoji padlí i v pozdějších stádiích jejich vývoje. Ontogenická rezistence se projevuje především k  nové infekci. Tento poznatek je možné velmi dobře uplatnit v  praktické ochraně proti padlí révy. Ve  fázi nízké ontogenické rezistence a v počátcích vývoje bobule je třeba věnovat padlí révy velkou pozornost (obrázek 5). Velmi nebezpečnou houbovou chorobou posledních let je šedá hniloba (Botrytis cinerea). Příznaky šedé hniloby se mohou objevovat na listech, květenstvích, hroznech a  letorostech. Při vlhkém jarním počasí se objevují na  listech už v  polovině května v  podobě šedohnědých až hnědých skvrn. Před kvetením se může projevovat botrytiová hniloba květenství révy. Napadená květenství postupně vadnou, hnědnou a usychají. Velmi rizikové pro pozdější rozvoj šedé hniloby je neúplné opadnutí květních čepiček při kvetení. Z pohledu vývoje houby je důležité napadení na  květenství. Nekrotické části květů jsou snadno infikované Botrytis cinerea, protože obranné mechanismy vyskytující se v  zelených pletivech nejsou funkční. Odumřelé zbytky květů se mnohdy udržují na bobulích i několik týdnů a  mohou, po  fenofázi uzavírání hroznů, zůstat uvnitř hroznu. V uzavřených hroznech potom mohou nekrotické zbytky květů sloužit jako zásobárna inokula pro infekci zdravých bobulí (WOLF a kol., 1987). Odstranění zbytků květů proto oddaluj a snižuje riziko infekce šedou hnilobou (MOLITOR a  kol., 2015). Houba může už od kvetení přežívat i na třapině. Následně potom může docházet k rozvoji šedé hniloby hroznů od třapiny a celkovému zničení hroznů (obrázek 6 a 7).

[Show slideshow]

Rozvoj houbových chorob velmi ovlivňuje mikroklima vinice. Prognózu je proto třeba zpracovávat pro jednotlivé lokality. Celková prognóza, zpracovávaná například pro celou oblast může pouze naznačit možný vývoj patogenů.

Prognóza a signalizace je dvojnásob důležitá v ekologickém vinohradnictví. Většina přípravků využívaných v  ekologickém vinohradnictví má schopnost stimulovat přirozenou obranyschopnost révy vinné. Aplikace přípravku by proto měla být provedená před začátkem infekce. S využitím prognózy a signalizace pak může být ochrana nejúčinnější a  umožňuje omezit také počet aplikací.

PROGNÓZA A SIGNALIZACE

Mezi nejvýznamnější prvky v  ochraně proti výše uvedeným chorobám révy vinné patří využití vhodných metod prognózy a  signalizace. V  révě vinné lze využít například metodu Ing. Antonína Mušky (1934 – 2014). Dle této metody k hospodářsky významnému výskytu dojde v  tom případě, jsou-li splněny „předpoklady“, t.j. určitý přesně stanovený průběh meteorologické situace, který epidemii předchází (krátkodobá prognóza) a „podmínky“, t.j. určitý přesně stanovený průběh meteosituace, který následuje po „předpokladech“ (signalizace).

V bývalém Československu se tato metoda využívá od  roku 1970. Ing.  Antonín Muška působil v letech 1961 – 1979 na ÚKZÚZ Brno. V roce 1979 přešel na  Slovensko, kde působil nejdříve na  ŠM Hubice (okres Dunajská Streda) jako agronom specialista pro ochranu a  výživu rostlin na  6000 ha tohoto podniku. Následně v  letech 1986 – 1992 na  ÚKSÚP Bratislava. V  révě vinné zpracovával pro celé Slovensko v letech 1985 – 1992 celostátní předpověď pro choroby révy vinné. Metody byly také testovány na 10 lokalitách v Maďarsku (1986 – 89) s vynikajícím výsledkem. Byly srovnávány s třemi dalšími metodami, které měly o 77 – 109 % vyšší náklady. Od roku 1993 měl soukromou poradenskou praxi.

Jeho práce na Slovensku byla oceněna v publikaci História a súčasnosť ochrany rastlín v Slovenskej republike, vydal Ústav experimentálnej fytopatologie a entomológie SAV Ivanka pri Dunaji, máj 1998, 89 stran, tedy již po jeho 6 letém odchodu ze Slovenska, kde je na str.22 uvedeno „Príchodom Ing. Antona Mušku sa zvýšila úroveň prognózy a  signalizácie predovšetkým plesne zemiakovej (Phytophtora infestans), peronospóry (Plasmopara viticola), múčnatky (Uncinula nectator), plesne sivej (Botrytis cinerea) na  viniči a drôtovcov (Elateridae). Výrazne sa zvýšila úroveň praxe v tejto oblasti. Metódy prognózy a signalizácie sa zdokonaľovali v  priamej spolupráci s  poľnohospodárskymi podnikmi. Uverejňovali sa v novinách, rozhlase, v teletexte a v televízii, s platnosťou pre celé Slovensko a okrem toho sa dávali podnikom upozornenia o  potenciálnom výskyte chorôb a potreby ochrany.“

VYUŽITÍ METOD ING. ANTONÍNA MUŠKY V SOUČASNOSTI

ng. Antonín Muška předával svoje zkušenosti svému synovi Ing. Františku Muškovi, který využívá jeho poznatky. Má tříletou praxi v zahradnických podnicích. V letech 1989 – 90 pracoval s  tatínkem na  ÚKSÚP Bratislava. V  letech 1993 – 2008 působil na  ÚKZÚZ na  odboru přípravků na  ochranu rostlin. Zde se podílel na  více než 100 pokusech se zoocidními přípravky, dále se zabýval problematikou postregistrační kontroly. V roce 2009 zahájil soukromou poradenskou praxi. Od roku 2012 převzal plně prognózu a signalizaci po svém tatínkovi. Mimo révu vinnou se zabývá prognózou pro celou řadu zemědělských plodina a trvalých kultur. Pomocí těchto metod lze stanovit orientačně sucho a  vhodný termín aplikace dusíkatých hnojiv. Spolupracuje se zemědělskými univerzitami. Zabývá se také pokusy s  biologickými přípravky na  ochranu rostlin. Ochranu v  ekologickém zemědělství přednáší na  MENDELU Brno. Na  Vysočině spolupracuje s  Vinařstvím Sádek v  řadě oblastí například vedením řízených ochutnávek. Má bohatou přednáškovou a publikační činnost v České republice i zahraničí.

Spolupráce nejen s vinařskými podniky probíhá formou Týdenní předpovědi (je to vlastně signalizace). Na základě zhodnocené meteosituace jsou s předstihem stanoveny termíny prvního ošetření a dále nebezpečí dalšího šíření některých chorob a škůdců, což umožňuje stanovit frekvenci dalších postřiků, které jsou odvislé od druhu použitého pesticidu. Doba zahájení ošetření i další sled postřiků je každého roku odlišná a závisí na prošlé meteosituaci, kromě toho i na fenologické fázi dané plodiny (u révy vinné data začátku slzení, rašení, délky letorostů 10, 30, 70, 100 cm, začátek květu, plný květ, 100 % odkvět, bobule velikosti hrachu, uzavírání střapců, zaměkání, dozrávání, sklizeň, ha výnos, cukernatost). Spolupráce probíhá formou Emailů. Jsou hlášeny týdenní úhrny srážek, provedená ošetření, zdravotní stav porostů a fenologie. Tato hlášení jsou v období vegetace zasílána od pěstitelů vždy v pondělí a následně je zasíláno zhodnocení dané situace včetně sledu ošetření. Samozřejmě probíhají telefonické konzultace a návštěvy u pěstitelů.

V současnosti na Slovensku tuto metodu využívá vinařství Terra Parna Suchá nad Párnou.

Metodu využívá řada vinařských podniků v České republice například Vinofrukt Dolní Dunajovice a. s., pan Jaroslav Křížan Sedlec u Mikulova, Agro Zlechov a.s., Vinařství Sádek s. r. o., Vinařské středisko ČZU Praha – Mělník Chloumek, Žernosecké vinařství s. r. o. a další.

Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Ing. František Muška, Ph.D., Brno

Foto autor

Tags: 03/2017